Informace z tiskové konference 4. 2. 2016
ČR má nejagresivnější zdanění vody v celé Evropské unii
Z každé koruny, kterou vodohospodářské společnosti v ČR vyberou na vodném a stočném, putuje v současné době 41 haléřů státu. Zdůraznil to na tiskové konferenci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) předseda představenstva SOVAK František Barák.
Podíl státu na vybraném vodném a stočném se podle něj ještě zvýší díky připravovaným legislativním změnám, například zpřísněním standardů v čištění městských odpadních vod nebo novelou vodního zákona, zvyšující současné poplatky za odběry podzemních vod ze stávajících dvou korun na osm korun, takže vodohospodáři za surovou podzemní vodu postupně zaplatí – včetně patnáctiprocentní DPH, 9,20 koruny za kubík. „To je významné zdražení, které se může u malých vodohospodářských společností a v malých obcích a městech projevit nárůstem cen vody o 20,30 nebo i o 50 procent oproti současnému stavu,“ varoval Barák. Podíl státu na vybraném vodném a stočném by podle něj následně stoupl ze stávajících 41 procent na 47 procent. „To je nejagresivnější zdanění vody v celé Evropské unii,“ konstatoval Barák.
Ze všech dostupných dat navíc podle něj vyplývá, že například na znečištění podzemních vod se ze 60 procent podílejí plošné zdroje znečištění, což jde na vrub zemědělství. Bodové zdroje znečištění – tedy obce a města, se přitom podílejí 40 procenty. „Na místě by tak bylo spíše zpřísnit podmínky pro zemědělské hospodaření, než zatěžovat obyvatele obcí a měst administrativním růstem cen vody,“ uvedl Barák.
Podle ředitele SOVAK Oldřicha Vlasáka je důležité, jak budou využity zvýšené poplatky za odběr podzemních vod, a připomněl slib ministra životního prostředí Richarda Brabce, podle něhož půjdou tyto poplatky zpět do oblasti čištění vod. Podle Vlasáka se v minulých letech podílel prostřednictvím dotačních programů a zdrojů z EU na zlepšení kvality vody a její dostupnosti, mimo jiné podporou investic do obnovy vodohospodářské infrastruktury, částkou kolem 40 miliard korun. To však nestačí, roční potřeba investic do obnovy činí podle SOVAK zhruba 20 miliard korun, reálně se ale na tyto účely vydává ročně necelá polovina této částky.
Petr Havel