Izraelské řešení pro vodu
Dne 6. prosince proběhla beseda s autorem knihy Budiž voda Sethem M. Siegelem, kterou uspořádal Svaz vodního hospodářství ČR, z.s. (SVH). Místo setkání, jak poznamenal předseda představenstva SVH Petr Kubala, a to prostory státního podniku Povodí Vltavy bylo pro dané téma případné, neboť zde proběhl před dvěma lety 3. česko-izraelský vodohospodářský seminář. Kniha Budiž voda zabývající se izraelským řešením problému s nedostatkem vody byla slavnostně pokřtěna o den dříve na půdě izraelského velvyslanectví.
Americký právník a podnikatel Seth M. Siegel na besedě popsal historii vzniku knihy. Ačkoliv není ve vodohospodářské problematice odborník, významně na něj před pěti lety zapůsobil seminář, kterého se zúčastnil ze své pozice člena Rady pro mezinárodní vztahy. Bývalý generál vzdušných sil totiž na setkání varoval přítomné, že se 60 procent pevniny ocitne do roku 2025 bez vody, lidé budou sužovány nedostatkem vody. Katastrofická vize podnítila Setha Siegela začít se o vodu více zajímat a také hledat řešení problému. Příklad úspěšného hospodaření s vodou nalezl v Izraeli. Hovořil na svých cestách s místními odborníky, během jednoho roku uskutečnil dvě stě dvacet setkání a díky získaným poznatkům napsal knihu Budiž voda.
Izrael je podle něho inspirující zejména v tom, že se státu, který měl vody nedostatek, podařilo probudit v lidech správnou mentalitu, jak s vodou nakládat a vážit si ji. Společnost si uvědomila cenu vody a nyní jsou dokonce v situaci, kdy vodou zásobují i jiné země. Daří se jim díky vývozu úspěšných nápadů, nových řešení vytvářet zisk, a to miliardu dolarů. Začátky ale nebyly jednoduché, v roce 1950 Izrael byl chudý, na pokraji bankrotu. O dva roky později přišli odborníci s třicetiletým plánem, jak hospodařit s odpadní vodou, která odtékala do Středozemního moře. Chemicky ji začali upravovat a používat v zemědělství. Vymysleli takzvané kapkové zavlažování.
Důležité jsou podle Setha M. Siegela dva faktory, jednak podpora vynálezů a také odpolitizování řízení vodohospodářských procesů. Vláda je otevřená inovacím ve vodním hospodářství, jsou zde stovky firem zabývajících se technologiemi. Pokud má kdokoliv nápad, jak zachránit farmu, může požádat vládu o grant. Po dva roky je mu tak financován rozvoj technologie ve výši 85 procent, 15 procent si musí zaplatit z vlastních prostředků. Šedesát až sedmdesát procent je pak ve svém úsilí úspěšných. Výhodou také je, že vynálezci si mohou snadněji získat někoho, kdo jejich nápad vyzkouší v praxi. Vláda jim v případě neúspěchu náklady do jisté míry kompenzuje. Naopak zafunguje-li navržené řešení, lze ho uplatnit v dalších firmách. Při distribuci do světa již tak má firma potřebné portfolio s úspěšnými referencemi.
V Izraeli dohlíží nad správou vodohospodářského oboru specializovaný vodní úřad, který soustřeďuje inženýry, technokraty, ale nikoliv politiky. Pouze je každých pět let jmenován vodní komisař. Úřad má také legislativní pravomoc. Efektivní na takovém uspořádání je skutečnost, že odborníci nejsou omezeni volebním obdobím jako politici a mohou tak vznikat dlouhodobější plány, například nyní existuje plán do roku 2050.
V diskuzi zazněly další související problémy, jako je národní migrace. Mladí lidé se stěhují z farem do měst, tam je pak pociťován větší nedostatek vody. Otázkou je, jak je udržet na farmách. Jeden z účastníků setkání připomněl Sýrii, kde třicet let nezapršelo a země se tak potýkala s přílivem farmářů do měst. Ti skončili většinou se ve slumech a z jejich neutěšené situace vyplývala řada konfliktů. Seth M. Siegel při porovnání Sýrie a Izraele vyzdvihnul jako dobré řešení právě to izraelské, kdy se při pěstování nesoustředili pouze na bavlnu, a i v případě sucha pokračovali s investicemi do infrastruktury. Nabízí se také farmy využít i jiným způsobem. Z pléna byl vznesen i dotaz na zalesnění Izraele. I když byl Izrael před 2 000 lety plný lesů, v období, kdy se o zemi nikdo nestaral, se vše změnilo a jak uvedl Seth M. Siegel, třeba Mark Twain při svém putování po Izraeli nespatřil ani jeden strom. Časem sionisté při svém návratu obnovovali stromy. Vznikla dokonce organizace KKL-JNF zaměřující se přímo na výsadbu stromů, žháři ale toto úsilí ničili. Výtěžek z prodeje české knihy bude věnován právě na obnovu těchto stromů.
Seth M. Siegel považuje při vypořádání se s problémy s nedostatkem vody za důležité být proaktivní, přesvědčovat politiky, že je třeba něco dělat. Ostatně voda nám může pomoci dostat se z krize a může nás hodně naučit.
Ivana Weinzettlová Jungová
Foto: Michal Sarauer