V loňském roce vydal SOVAK ČR stanovisko Toalety nejsou odpadkové koše! Důležitost tématu potvrzuje i analýza poradenské společnosti EY provedené mezi vodárenskými společnostmi. K jakým závěrům dospěla? Češi splachují do odpadu nevhodné předměty. Ucpávání kanalizační sítě pak trápí provozovatele, kteří musí řešit havarijní situace a nezodpovědné chování zákazníků jim způsobuje škody na potrubí a snižuje životnost kanalizací. Podobné problémy mají i v západní Evropě, kde se každých 100 km kanalizace ucpe v průměru až 40krát ročně, za třemi čtvrtinami případů stojí právě splachování nevhodných předmětů.

Češi s oblibou splachují do kanalizace předměty, které tam nepatří. Jednorázové ubrousky, pleny, tampóny, kondomy nebo smotky do uší pak ve stokách páchají značné škody. Pravidelné zásahy na zprůchodnění ucpané kanalizace přitom mohou vyjít ročně na desítky až stovky tisíc korun. „Za dvouhodinový zásah si společnosti nabízející čištění kanalizace účtují kolem 5 000 korun. Ve stotisícovém krajském městě se tak mohou náklady na zprůchodnění kanalizací pohybovat v řádu statisíců korun za rok. To je přibližně půl až jedno procento z ceny stočného,“ komentuje Antonín Raizl, výkonný ředitel společnosti EY pro sektor vodního a odpadového hospodářství. V menších obcích s 5 000 obyvateli pak podle analýzy EY za odstraňování závad vodárna či sama obec každoročně vydá desetitisíce korun.

Nežádoucí předměty v kanalizaci způsobují vyšší opotřebení oběžných kol čerpadel a s tím spojenou nutnost dřívější výměny těchto komponent. Dopad mají i na zvýšenou spotřebu elektrické energie. Náklady na řešení vzniklých problémů na síti se pochopitelně promítají do ceny stočného, na jejich odstranění se tak podílejí všichni zákazníci.

Potrubí ucpává splachování nevhodných předmětů i odpady z ulice

Podle tuzemských vodohospodářů jsou přitom nejčastější příčinou ucpávání čerpadel v kanalizačních potrubích obyčejné jednorázové ubrousky. „Rozkládají se velmi pomalu. Studie provedená v kalifornské čistírně odpadních vod ukázala, že běžný toaletní papír se rozpustí přibližně za minutu, zatímco vlhčený ubrousek označený jako splachovatelný se nerozpustí ani po 24 hodinách,“ vysvětluje Barbora Mirková, senior konzultant oddělení podnikového poradenství EY v ČR.

Starosti ale provozovatelům kanalizací nedělají pouze hygienické potřeby. Potíže působí i různé tuky, oleje a vosky, které se hromadí v potrubí a chytají na sebe další odpad z domácností. Tak vznikají takzvané tukovce. „Na tukovce narážíme nejen v kanalizaci, ale i na přítocích na čistírny odpadních vod. Způsobují provozní obtíže při čištění a problémy s vláknitým bytněním a pěněním aktivovaného kalu,“ vysvětluje Bohdan Soukup, technický
a provozní ředitel společnosti Veolia Česká republika pro ČR a SR.

S tuky v kanalizaci se pravidelně setkávají i další české vodárenské společnosti. „Máme mnoho negativních zkušeností s nadměrným vypouštěním tuků do kanalizace nad rámec limitu kanalizačního řádu – dokumentu, který vypouštění do kanalizace reguluje. Osvěta, namátková kontrola rizikových producentů i následné odstraňování následků tvoří podstatnou část naší každodenní praxe,“ říká Jan Šauer, vedoucí útvaru technické a technologické podpory společnosti ČEVAK.

S tukovci bojují i v zahraničí, v Británii například nedávno odstranili z kanalizace 10 tunový nános tuků dlouhý 40 metrů, který způsobil zhroucení stoky. Výdaje na jeho odstranění dosáhly 400 tisíc liber (13 mil. Kč).

Nečistoty se do kanalizace dostávají i přes vpusti

Kanalizaci mohou ucpat také předměty, které se do ní dostanou během dešťů přes uliční vpusti. Splavený štěrk pak spolu s dalšími nevhodnými předměty a tuky v kanalizaci může tvořit zátky. „Jedna z předních českých vodáren uvedla, že v minulém roce musela řešit více než 250 případů ucpání kanalizace, což tvořilo přibližně 35 % všech poruch kanalizačního potrubí,“ říká Antonín Raizl.

Někteří provozovatelé náklady na čištění shybek pod vodními toky po deštích vnímají jako největší problém, mohou totiž dosahovat výše až 100 tisíc korun za zásah. Problémy mohou způsobit i zbytky jídla nebo rovnou drtiče nainstalované v kuchyních domácností. „Například kávová sedlina ucpává potrubí v domovních rozvodech, to často lidé nevědí,“ vysvětluje Lubomír Fiedler, výrobně-technický náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí.

Vyčištění domovní přípojky vyjde až na 6 000 korun, hradí si jej sami zákazníci

Splašky vzduté na ulici opravuje havarijní služba a jsou na vrub provozovateli, který tyto náklady promítá do ceny stočného. Lidé si ale mohou a často ucpávají i odpady ve vlastním domě. To v dotazníku EY potvrdilo několik českých vodáren. Zneprůchodnění kanalizace se navíc často projevuje i dále od domácnosti vypouštějící nevhodné produkty. Splašky tak mohou vyplavit například i domácnost zodpovědného tříditele odpadů.

„Nejčastější příčinou ucpání domovních přípojek je i zde splachování nevhodných předmětů. V takových případech ale nesou veškeré náklady na odstranění škod sami zákazníci. Pročištění jedné kanalizační přípojky přitom může vyjít až na 6 000 korun. Takový výdaj pak zvýší náklady domácnosti spojené s vypouštěním odpadních vod i na více než dvojnásobek,“ poukazuje Antonín Raizl z EY.

Graf: Možná výše ročních nákladů domácností spojených s odpadní vodou

Zdroj: Studie EY

Náklady se mohou vyšplhat do závratných výšek

Problémy s ucpaným potrubím nejsou českým unikátem, běžně je řeší i zahraniční provozovatelé. Britská Thames Water například ročně utratí zhruba 12 milionů liber (400 mil. Kč) na řešení 80 tisíc případů ucpaných kanalizací. „V kanadském Vancouveru, kde pracují s ročním rozpočtem na provoz kanalizací o objemu 25 milionů kanadských dolarů (500 mil. Kč), způsobilo během pěti let zanášení kanalizace náklady ve výši 1,5 milionu dolarů (29 mil. Kč),“ dodává Barbora Mirková z EY.

Lenka Čermáková, EY a Roman Pavlík, Fleishman Hillard