Ve dnech 23. 5. až 26. 5. se v Táboře uskutečnilo již 13. pokračování konference Pitná voda, dříve také známa jako Pitná voda z údolních nádrží. Stejně jako v předchozích ročnících se konference zabývala celou šíří problematiky pitné vody. Vedle vzájemných vztahů mezi technologiemi úpravy pitné vody a ději probíhajícími v nádržích, tocích a jejich povodí se jednotlivé příspěvky věnovaly i technologii úpravy povrchové a podzemní vody a problematice hygieny pitné vody.

Přednášející i jednotliví účastníci konference se rekrutovali z řad provozovatelů a vlastníků úpraven vody,  zaměstnanců podniků Povodí, pracovníků z oboru hygieny, chemie a technologie vody, limnologie, zdravotního inženýrství, hydrotechniky, jakož i  zástupců projektových a konzultačních organizací či orgánů státní správy a samosprávy měst a obcí. V průběhu konference zaznělo celkem  padesát šest přednášek a byla prezentována dvě posterová sdělení. I přes různorodost témat prezentovaných příspěvku bylo cílem všech přednášejících dosažení společného cíle – kvalitní pitné vody. Jednotlivé přednášky se zaměřily především na následující okruhy témat:

• kvalita zdrojů vody,

• technologické procesy úpravy vody,

• aktivní uhlí, sorpce, ionexy,

• riziková analýza ve vodárenství a její podpora,

• analýza vody,

• rekonstrukce úpraven a její financování,

• rekonstrukce úpraven a předprojektová příprava,

• kvalita vody v distribuční síti,

• projektování úpraven,

• dezinfekce a kvalita vody v distribuční síti,

• rekonstrukce úpraven.

Z řady zajímavých sdělení lze jmenovat sérii přednášek věnovaných chystané změně legislativy, především novelizaci zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví z důvodů implementace směrnice Evropské komise č. 2015/1787, jíž dochází ke změně příloh II a III směrnice Rady 98/83/ES. Evropská komise novelou příloh směřuje k zavedení rizikové analýzy (water safety plant) při výrobě pitné vody. Obzvláště zajímavá byla přednáška Mgr. Jiřího Paula, MBA, který se zabýval odhadem nákladů na zavedení rizikové analýzy. Podle jeho vyjádření by neměla být cena za vypracování rizikové analýzy překážkou pro její zavedení, v případě  zřízení této povinnosti je ale nutné stanovit dostatečně dlouhé přechodné období. Z přednášek zabývajících se kvalitou vody v distribuční síti lze vyzdvihnout  Ing. Lenku Vavruškovou, která účastníky konference seznámila s alternativními metodami analýz při řešení výjimečných stavů mikrobiální kontaminace.  Její práce vznikla jako reakce na již tolikrát zmiňovanou havárii v Praze Dejvicích v loňském roce. Dokládá přitom, že provozovatel vodárenské soustavy společnost PVK a.s. přijala nejen řadu nápravných opatření, ale zabývá se i vývojem technologií umožňující lépe a s větším časovým předstihem reagovat na budoucí možné mimořádné události.

Řada příspěvků byla věnována rekonstrukcím úpraven vod, z nichž je patrné, že jak majitelé vodohospodářské infrastruktury, tak i jejich provozovatelé na řadě míst v České republice věnují velké množství úsilí a rovněž financí do zvyšování kvality pitné vody. Z řady zajímavých projektů lze jmenovat například rekonstrukci úpravny vody Plzeň (doplnění technologického stupně filtrace přes granulované aktivní uhlí pro separaci pesticidních látek v surové vodě) či využití technologie ultrafiltrace pro úpravu povrchových vod ve společnosti Energy Ústí nad Labem, a.s. Jako příklad toho, co je také bohužel možné v současném vodárenství, slouží přednáška doc. Ing Petra Dolejše, CSc o nechvalně známé úpravně vody Trnová. Jisté odlehčení přinesl i MUDr. František Kožíšek, CSc, který účastníky konference seznámil se situací distribuce vody ve městě Flint (USA). Jestliže dnes hovoříme o určitých problémech i při výrobě a distribuci vody v České republice, pak situace v tomto americkém městě byla a stále je mnohem závažnější. Přesto právě tyto příklady ukazují, že problematice kvality pitné vody je nutné se soustavně věnovat a neustále pracovat na zvyšování technologických standardů výroby a distribuce pitné vody.

Konferenci Pitná voda 2016 lze hodnotit jako úspěšnou s řadou velice zajímavých příspěvků, z nichž některé budou otištěny v časopise SOVAK.

Ing. Filip Wanner, Ph. D.

SOVAK ČR