Kvalita pitné vody z pohledu odborníků
Seminář Cena, kvalita a dostupnost pitné vody se konal pod záštitou předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP ČR) Ing. Dany Balcarové dne 18. února 2020 v Praze a přinesl tak odborný pohled na komplexní problematiku zdrojů, zpracování a distribuci pitné vody. Na semináři vystoupili RNDr. Pavel Punčochář, CSc., z Ministerstva zemědělství ČR, doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, Ing. Martina Klimtová z VODÁRNY PLZEŇ a.s., MUDr. František Kožíšek, CSc., ze Státního zdravotního ústavu a Ing. Jiří Lidmila, MBA, z Vodárenské akciové společnosti, a.s. (VAS).
Na úvod Ing. Dana Balcarová zmínila, že vláda a Poslanecká sněmovna PČR se zabývá problematikou opatření pro zmírnění sucha a shrnula současné projednání takzvané suché novely zákona o vodách a dále návrh na ústavní ochranu vody. Na toto téma navázal RNDr. Pavel Punčochář, CSc., když hovořil o stavu hladin podzemních vod, která je v současné době neuspokojivá. Zdůraznil výhody existence přehradních nádrží, které přes zimu doplňují svou kapacitu a jsou tak připraveny k odběrům v případě nedostatku vody během letních měsíců. Shrnul i dosavadní scénáře vývoje klimatu pro území České republiky, kdy se mění časové i místní rozložení srážek a lze očekávat, že se situace posledních let bude opakovat a suchá období se budou objevovat častěji. Je tedy zapotřebí v budoucnu posílit povrchové zdroje vody a pečovat o podzemní zdroje.
Doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., přednesl dvě přednášky. První byla za Mgr. Víta Kodeše, Ph.D., z Českého hydrometeorologického ústavu, který se jednání nemohl zúčastnit, a týkala se tématu problematických cizorodých látek ve vodách v České republice. V druhé přednášce doplnil svůj pohled na znečištění vodních zdrojů pro výrobu a kvalitu pitné vody. Je nesporným faktem, že kvalita vody se mění a v současné době jsou sledovány například sinice a další mikroorganismy, látky produkované sinicemi a řasami, DBPs, pesticidy a jejich metabolity a další mikropolutanty. Odpovědí na zvýšený výskyt těchto látek je změna způsobu hospodaření v krajině, ochrana současných vodních zdrojů, či hledání nových, optimalizace stávajících a zavádění nových technologií. Doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., se shodnul s názorem předcházejícího řečníka, že je zapotřebí budovat nové vodárenské nádrže. I když jsou opatření změna hospodaření v krajině neméně důležitá, vodu pro výrobu pitné vody zadržíte právě v přehradách.
MUDr. František Kožíšek, CSc, upozornil mimo jiné na to, že chemické látky jsou všude kolem nás, voda je pouze marginální zdrojem těchto látek. Připomněl také v následné diskusi, že se rozpadl dřívější systém ochrany vodních zdrojů a zrušená původní pravidla zcela nenahradila nová. Ve své prezentaci o kvalitě pitné vody v České republice konstatoval, že se její kvalita za posledních 15 let zlepšuje. Výjimkami jsou hodnoty pesticidů a to zejména u malých vodovodů, kde se ukazuje, že mezi velikostí subjektu a mírou nedodržení hodnot bývá vzájemná souvislost. MUDr. František Kožíšek, CSc, apeloval také na to, aby v případě epidemií byly zveřejňovány příčiny jejich vzniku.
S provozními zkušenostmi s úpravou povrchové vody z řeky, a to na konkrétním příkladu Úpravny vody Plzeň, seznámila přítomné Ing. Martina Klimtová. Zdůraznila přitom důležitost výzkumu i pro provozovatele, kdy jen díky němu lze pokračovat ve sledování látek a toho, jak si s nastalými problémy poradit. Také je důležité důsledně kontrolovat ochranu zdrojů, aby se provozovatel mohl o kvalitu výstupní pitné vody dobře starat. Je třeba globálnějšího pohledu na obor vodárenství. Ve své prezentaci se Ing. Martina Klimtová věnovala i řešení havárie na řece Úhlavě, kdy dne 8. 10. 2019 unikly nebezpečné látky Impralit BSK effect z areálu firmy Holz Schiller do Drnového potoka. I tady se dokázal význam vodní nádrže, kdy vypouštěním dostatku vody bylo znečištění naředěno, odplavováno a dokázala se tak tato nepříjemná situace zvládnout. Ing. Jiří Lidmila, MBA, se zaměřil na ekonomickou oblast, tedy cenu vody a její regulaci.
V závěru jednání se diskutovalo i o tom, že polovina vlastníků nebude schopna hradit obnovu infrastruktury z vodného a stočného. Zaznělo téma potřeby sdružování vodárenských společností. K dalším aktuálním problémům patří zpracování rizikové analýzy, se zaměřením na rizika a jejich zmírnění.
Ivana Weinzettlová Jungová
