Uskutečnil se 21. ročník odborné konference Provoz vodovodů a kanalizací. Tradičně největšího setkání v rámci oboru vodního hospodářství se v libereckém Wellness hotelu Babylon zúčastnilo 605 odborníků. Konferenci pořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., (SOVAK ČR).

První den konference byl zaměřen především na změny v české a evropské legislativě. Přednášky věnované již novelizovaným normám i změnám připravovaným zaplnily program několika samostatných bloků.

Řadou příspěvků se přitom prolínalo konstatování, že politici předbíhají tempem, jakým novou legislativu přijímají, možnosti oboru tyto změny absorbovat. „Majetek, se kterým pracujeme, má relativně dlouhé odpisové doby a dlouhá je i příprava na změnu. Bohužel se začínáme dostávat do situací, kdy rychlost změn je větší než naše schopnost na ně reagovat. To bude myslím v blízké době největší problém nás všech. Budeme schvalovat legislativu, o které budeme dopředu vědět, že ji nejsme schopní naplnit. Už v okamžiku, kdy uvádíme některá zařízení do provozu, bychom měli začít připravovat jejich rekonstrukci na vyšší standardy,“ řekl během vystoupení, ve kterém rekapituloval posledních třicet let vývoje vodárenství v severních Čechách i v rámci celého oboru, generální ředitel Severočeských vodovodů a kanalizací, a s., David Votava. Upozornil také na náklady spojené s neustálými změnami v regulaci, které mohou vodohospodářské společnosti zaplatit z jediného zdroje – z ceny za výrobu a dodávky pitné vody a za odvádění a čištění vody odpadní.

Na programu prvního dne konference byl také diskusní stůl se zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí,  Ministerstva financí, Státního zdravotního ústavu a Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy právě institucí, které obor vodního hospodářství regulují. Záznam diskuse dotýkající se mimo jiné dopadů cenové regulace na činnost vodohospodářských společností je k dispozici na YouTube SOVAK ČR.

Ocenění Čestný člen SOVAK ČR bylo na konferenci uděleno Ing. Radce Huškové. Po celou svou kariéru zůstala věrná společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s., v níž po deset let působila jako technická ředitelka. Již 25 let je předsedkyní komise laboratoří SOVAK ČR a působí také v redakční radě časopisu Sovak, ve kterém publikovala řadu cenných odborných příspěvků. Ocenění jí bylo uděleno za vysoce odbornou, dlouholetou a obětavou práci nejen pro SOVAK ČR, ale pro celý vodohospodářský obor a také za aktivní vedení komise laboratoří, kde koordinuje zavádění nových poznatků do laboratorní praxe a své bohaté zkušenosti předává svým kolegům.

Severočeská vodárenská společnost a. s. a společnost Severočeské vodovody a kanalizace, které byly generálními partnery konference, u příležitosti 30. výročí svého založení udělily ocenění Osobnost skupiny Severočeská voda Ing. Ivu Sušickému za jeho zásluhy o vznik obou akciových společností (Pozn.: Ocenění převzal  za Ing. Iva Sušického zástupce skupiny Severočeská voda) a Ing. Janě Michalové za její dosavadní práci, kterou výrazně přispěla k rozvoji vodárenství na severu Čech.

Druhý a závěrečný konferenční den byl věnován problematice taxonomie a jejímu uplatnění v českých podmínkách a inovacím v oboru vyvolaným trendem digitalizace i výzvou, již před celou společnost staví klimatická změna. Ranní blok přednášek se soustředil na vysvětlení pravidel stojících za výpočty uhlíkové stopy a podrobně se věnoval technickým screeningovým pravidlům (taxonomii), která do budoucna výrazně ovlivní investice do vodohospodářské infrastruktury. Představeny byly také první výstupy mezirezortní pracovní skupiny Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a SOVAK ČR, která se zabývá implementací taxonomie EU do české legislativy a praxe.

Udržitelnosti byla věnována také značná část závěrečného přednáškového bloku. Analýza zabezpečenosti dodávky vody do vodárenských soustav v severních Čechách reflektovala jeden z mnoha způsobů, jimiž se klimatická změna oboru vodního hospodářství úzce dotýká. Přednáška věnovaná přípravě rekonstrukce tzv. staré vodní linky pražské Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) naopak poukázala to, jak obor na nové výzvy, včetně klimatické změny nebo energetické krize, reaguje. „Dosud jsme chápali odpadní vody jako něco, co musíme „vyřešit“, abychom neznečišťovali životní prostředí. Přichází ale nový trend, který vidí obrovský potenciál například ve zpracování kalů nebo produkci biometanu pro výrobu tepla,“ podotkl během k tomu Jiří Rosický, který se v rámci Pražské vodohospodářské společnosti, a. s., na přípravě rekonstrukce sledující tento trend podílí.