Ve dnech 25. a 26. října 2023 pořádal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., ve spolupráci s Českou vědeckotechnickou vodohospodářskou společností, z.s., Národní dialog o vodě 2023 s podtextem Komplexní přístup k ochraně zdrojů pitné vody.

Této akce se účastnilo více než sto odborníků z různých sfér vodního hospodářství včetně zástupců ministerstev – zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí. Nechyběli zástupci všech státních podniků Povodí, VÚV TGM, v.v.i., provozovatelé VaK – zástupci SOVAK ČR, zástupci vodoprávních úřadů, starostové, hydrogeologové a další.

Dialog zahrnoval celkem 4 bloky. Úvodní slovo měl ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. – Ing. Tomáš Fojtík.

První blok se zabýval Ochranou vodních zdrojů v povodí. Jeho součástí bylo shrnutí postupných kroků v souvislosti s metodikou pro rizikovou analýzu částí povodí souvisejících s místy odběru surové vody. Jedná se o transpozici článku 8 evropské Směrnice pro pitnou vodu 2020/2184. K problematice měla krátkou úvodní prezentaci Mgr. Lucie Jašíková, Ph.D. z VÚV TGM, v.v.i., následně proběhla diskuse jak mezi panelisty, tak mezi účastníky v sále. První blok moderoval Ing. Tomáš Fojtík, ředitel VÚV TGM, v. v. i. Z tohoto bloku byly formulovány následující závěry.

1. Referenční rok pro identifikaci odběrů surové vody bude rok 2023, případně 2024.
2. Do databázeSurová voda (spravované ČHMÚ) bude nutné doplnit informaci o útvaru podzemní vody, ze kterého je odebírána surová voda.
3. Je nutné apelovat na provozovatele VaK, aby řádně dodržovali legislativní požadavky vyhlášky 428/2001 Sb. v platném znění a doplňovali informace o odběru a jakosti surové vody do databáze Surová voda (spravované ČHMÚ). Provozovatelé, kteří jsou členy SOVAK ČR budou upozorněni prostřednictvím SOVAK ČR, ostatní provozovatelé VaK budou upozorněni prostřednictvím MZe.
4. Je žádoucí, aby povodí odběru tvořila jedna vrstva zpracovaná jedním zpracovatelem na základě jedné metodiky, a to pro celou ČR.
5. Za SOVAK ČR bylo potvrzeno, že provozovatelé VaK budou monitorovat relevantní ukazatele surové vody na základě doporučení, která vyplynou z rizikové analýza částí povodí.
6. V následné večerní diskusi bylo navrženo, aby s rizikovou analýzou částí povodí pro odběry podzemní vody bylo podnikům Povodí nápomocné VÚV TGM, v. v. i., a ČHMÚ.

6. Efektivní KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ znamená:

• Snížení a zpomalení povrchového a podpovrchového odtoku.
• Zvýšení důrazu na infiltraci vody v antropogenně nezatíženém prostředí a ochrana území, kde k infiltraci dochází.
• Opatření jsou tvořena kombinací přírodě blízkých postupů a technických prvků propojených do funkčního celku (jak v krajině, tak pro urbanizované lokality).

7. Kombinovaný přístup k vodním nádržím by měl zahrnovat také možnost vodárenského využití nádrží nevodárenských.
8. Je potřeba zřídit mezioborovou pracovní skupinu pro rozpracování výše uvedených tezí.

Třetí blok se věnoval jakosti pitných vod. Úvodní krátkou prezentaci měl doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc. z VÚV TGM, v. v. i. Tématem tohoto bloku byly „nové“ látky – pesticidy a léčiva v pitné vodě a jak jsou ošetřeny v legislativě, dále co vše má smysl monitorovat, jaké jsou detekční meze těchto látek, jaké koncentrace jsou rizikové pro lidské zdraví a v neposlední řadě ekonomická náročnost technických opatření. Tento blok moderoval Mgr. Vít Kodeš, Ph.D., z ČHMÚ. Opět následovala diskuse mezi panelisty i účastníky v sále. Z tohoto bloku byly formulovány následující závěry.

1. Legislativa pro pitné vody v současné době dostatečně ošetřuje výskyt látek, které nejsou v legislativě konkrétně vyjmenované.
2. Analytika je nastavena na látky, o kterých máme povědomí – výběr sledovaných zástupců jednotlivých skupin látek se řeší podle množství a četnosti používání (léčiva), známé polutanty se sledují v závislosti na průmyslu, specifické polutanty podle rizika výskytu.
3. PFAS – probíhá monitoring jejich výskytu v pitné vodě i monitoring zdrojů PFAS, zatím se nejeví jako plošný problém. Je nutné řešit opatření u zdroje výskytu PFAS včetně restrikce jejich používání.
4. U léčiv je otázkou, jak uchopit princip znečišťovatel platí. Jestli lze a má smysl řešit opatření u zdroje. O koloběhu léčiv ve vodním prostředí víme velmi málo. Řešíme koncentrace, ale málo bilance. Je žádoucí napřímit výzkum na prohloubení znalostí.
5. S ohledem na ekonomické dopady žádoucího odstraňování léčiv a ostatních mikropolutantů je nutný nový přístup k cenotvorbě. Byla formulována výzva směrem k MZe a MŽP na ustanovení pracovní skupiny k řešení této problematiky.

V posledním čtvrtém bloku shrnuli diskutující předchozí bloky, byly formulovány výstupy a závěry I. až III. bloku. Závěrečný blok moderoval Ing. Karel Drbal, Ph.D., z VÚV TGM, v. v. i.

Všichni přítomní se shodli, že považují uspořádání Národního dialogu o vodě 2023 za významnou akci, kde byly prezentovány názory odborníků různých profesí oblasti vodního hospodářství. Dialog se dotknul aktuálních témat souvisejících s ochranou vodních zdrojů, byla pojmenována úzká místa komplexního přístupu k ochraně zdrojů pitné vody. Ze závěrů jednotlivých bloků se ukazuje směr, kam bychom se měli posouvat, aby zdroje vody byly zabezpečeny jak z hlediska kvality, tak i kvantity.  

Všichni se také shodli na tom, že neméně důležitá je komunikace – jak poskytovat informace spotřebitelům, jak se zákazníkem komunikovat. Zejména u zpracované rizikové analýzy částí povodí související s místem odběru surové vody je důležité prohloubit vzájemnou spolupráci a nastavit komunikaci i vůči veřejnosti.

Zpracovala: Ing. Radka Hušková

Za technickou správnost odpovidá:  Ing. Tomáš Fojtík, ředitel VÚV TGM, v. v. i.

Pozn.: Shrnutí a závěry naleznete v prezentaci zde.