Návrh na účinný systém hospodaření s vodou v Evropské unii
Na Evropském výboru regionu bylo na 121. plenárním zasedání, uskutečněného ve dnech 8. a 9. února 2017, projednáno stanovisko Účinný systém hospodaření s vodou – přístup k inovativním řešením, vybíráme z něho zajímavé části.
Z problematiky související s evropskou vodní politikou, kterou se Evropská unie v současné době zabývá, stojí za zmínku jednak přezkum rámcové směrnice o vodě (2000/60/EC) plánovaný na rok 2019, přitom dosud byla provedena analýza na téma Právní předpisy týkající se vody – náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu, tak i opatření zahrnující návrh legislativního nástroje na podporu opětovného využívání vody. Ve stanovisku Evropského výboru regionu je mimo jiné zmíněno, že iniciativa na podporu opětovného využívání vody je klíčovým faktorem v akčním plánu oběhového hospodářství, jež vyžaduje návrh právního předpisu o minimálních požadavcích na kvalitu opětovně využívané vody, například pro účely zavlažování a doplňování podzemních vod. V roce 2017 připravuje Evropská komise právě takový návrh a proveden by měl být i přezkum směrnice o pitné vodě.
Ve stanovisku byl zdůrazněn i význam řádného hospodaření s vodou v souvislosti s očekávanými výzvami objevujícími se v důsledku změny klimatu a stále intenzivnějšího využívání půdy. Stejně tak je třeba mít podle Evropského výboru regionu na paměti vysokou hospodářskou hodnotu odvětví vodního hospodářství a hospodářský význam řádné správy vodních zdrojů. Zajímavá je například skutečnost, že z celosvětové ekonomiky o hodnotě přibližně 70 bilionů eur je 63 bilionů eur přímo závislých na vodě a že na vodě závisí i 80 procent všech pracovních míst na světě. Navíc v evropském vodohospodářském odvětví působí 9 000 aktivních malých a středních podniků, ve veřejných vodohospodářských zařízeních je zaměstnáno 600 000 lidí a celková odhadovaná hrubá přidaná hodnota odvětví zahrnujícího služby v oblasti hygieny a dodávek vody činila v roce 2010 44 miliard eur. Ve stanovisku jsou zmíněny i pojištěné škody způsobené během posledních patnácti let povodněmi. Zatímco v roce 2014 dosáhla odhadovaná škoda téměř 5 mld. eur, do roku 2050 by mohla podle předpovědi roční výše škod narůst na pětinásobek.
Evropský výbor regionů pokládá za vhodné, aby se změnil druh zvolené uplatňované politiky a místo politiky založené na plánu doporučuje zvážit takzvanou „přizpůsobitelnou politiku“. K tomu je zapotřebí provést průzkum možností přizpůsobitelné politiky v oblasti vodní politiky. Evropský výbor regionů dále mimo jiné vyzývá Evropské komisi, aby svou vodní politiku, jež je převážně odvětvová, změnila v politiku ucelenou a aby se v této souvislosti zasadila o to, aby bylo hospodaření s vodou začleněno jakožto průřezový prvek do přípravy dalších oblastí politiky, jež s tímto zdrojem úzce souvisejí, jako je například energetika, zemědělství, rybolov, cestovní ruch atd. Důležité je u vodní politiky dodržování zásady předběžné opatrnosti a zásady znečišťovatel platí.
Evropský výbor regionů upozornil dále i na rostoucí využívání léčiv, například antibiotik, jejichž účinné látky se kanalizací dostávají do povrchových vod a také považuje za stěžejní, aby členské státy a místní a regionální orgány do svých politik v oblasti vodohospodářství začlenily koncepci zelené infrastruktury a opatření pro přirozené zadržování vody. Kromě toho vyvstává i nutnost zlepšit řízení vodních zdrojů pomocí ochrany dodávek čisté vody v době přírodních pohrom. Ve stanovisku se pamatuje i na zvyšování racionálního hospodaření s vodou, například tím, že se jasně upřednostní řízení poptávky po vodě, využívání vody při zavlažování, stavebnictví a v odvětví energetiky, či se podpoří měření spotřeby vody ve všech odvětvích a uživatelů. V souvislosti s úbytky vody v důsledku netěsností Evropský výbor regionů požaduje podporu investic do infrastruktury, financovaných rovněž prostřednictvím vhodných poplatků za vodu a příslušných donucovaných opatření. Bylo rovněž konstatováno, že existují značné rozpory mezi cíli v oblasti kvality vody a společnou zemědělskou politikou.
Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR, člen představenstva a člen Evropského výboru regionu