Na Magistrátě hlavního města Prahy proběhl již druhý ročník mezinárodní konference Počítáme s vodou. Setkání se zaměřilo na problematiku hospodaření se srážkovou vodou v zastavěných oblastech. Jana Plamínková, radní hlavního města Prahy upozornila na možnost vsakování a zavádění zelených střech a zmínila příklad ze své praxe. Působí totiž i jako starostka Městské části Slivenec a zelenou střechu zde použili na školku a tělocvičnu. Také Harald Sommer připomněl význam zelených střech. Jejich údržba není náročnější a střecha je chráněna před slunečními paprsky. Jako příklad dobrého hospodaření s dešťovou vodou uvedl sídliště Berlin-Rummelsbur. 

Hospodaření s dešťovou vodou

Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí na konferenci připomněl loňskou výzvu operačního programu na realizaci a podporu budování kanalizací a čistíren. Záměrem bylo omezit podporu jednotných kanalizací, odvádění srážkové vody do čističky. Vyhlášena byla také výzva operačního programu na hospodaření se srážkovou vodou v intravilánech měst a obcí. Uvažují také o soutěži, která by ocenila chytrá řešení nakládání s odpadními a srážkovými vodami u obcí.

Německý odborník Wolfgang Meier představil situaci v Hamburku. Často se jim stávalo, že kanalizace při deštích nestačila. Ve městě je také hodně zpevněných ploch a déšť po nich stékal. Nápravu by měl zjednat projekt RISA, který si klade za cíl snížení rychlého povrchového odtoku a aby docházelo k vsakování. Také české město Lanškroun má obdobný problém,  jak zmínil Richard Kohout z Městského úřadu Lanškroun. Přiblížil možnosti v nakládání se srážkovými vodami, s využitím například v průmyslu pro chlazení. Jedna z  firem na Lanškrounsku na obdobné projektu již pracuje.

„Magie“ vyjednávání

Ulrike Raasch přednesla zkušenosti družstva pro řeku Emscher, které je zodpovědné za povodí. Před deseti lety všichni starostové sedmnácti měst, ministr životního prostředí a vedoucí družstva se rozhodli dobrovolně přistoupit k závazku na snížení odtoku dešťové vody směřující do kanalizace o patnáct procent. Ulrike Raasch se také ve svém příspěvku zamyslela nad způsobem přesvědčování lidí, aby lépe s dešťovou vodou zacházeli. Doporučuje přizpůsobit argumenty podle toho, s kým zrovna mluvím.  Je chybou, pokud na jednání přijdu s tím, že vím, jak vše vyřešit. Lepší je vyzvat dotyčné aktéry slovy „pojďme se o problému promluvit společně.“

A jak mohou města přispět k lepší situaci při hospodaření s dešťovými vodami?

Užitečný návod zazněl v prezentaci projektanta Radima Vítka. Město může závazky v tomto duchu začlenit do strategických dokumentů, generelu kanalizace, do územního plánu. Také napomůže osvěta a poradenství, které mohou zajišťovat i neziskové organizace. Municipality by proto měly problematiku hospodaření se srážkovými vodami zohledňovat při rekonstrukcích parkoviště či náměstí.

Ivana Jungová