Ministr životního prostředí Richard Brabec byl osobně přítomen a přivítal účastníky krátkým projevem, v němž zmínil, že boj se suchem začal v ČR podstatně později, než boj s povodněmi, a zdůraznil, že je důležité vodu na území ČR co nejvíce zadržet pomocí mosaiky tisíců opatření. Ministerstvo životního prostředí podporuje řadu těchto opatření pomocí dotačních titulů; jedním z nich, zaměřeným na urbanizovaná území, je Dešťovka, která má zejména edukativní roli, a využilo ji již 10 tisíc domácností. Za Ministerstvo životního prostředí na závěr slíbil, že voda je nejvyšším veřejným zájmem. V obsáhlém programu zazněla dále vystoupení doc. Davida Stránského z ČVUT, prof. Pavla Danihelky z Technické univerzity Ostrava, Ing. Jiřího Vítka z JV PROJEKT VH s.r.o., Mgr. Petra Birklena ze společnosti Ekotoxa s.r.o., Ing. Jiřího Kožušníčka z Vodohospodářské společnosti Olomouc a Ing. Štěpána Špouly z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Konference byla zakončena panelovou diskusí na téma Klíčové momenty mezioborové spolupráce při hospodaření s dešťovou vodou ve městech ČR. Diskuse se zúčastnili prof. Ing. arch. Petr Pelčák, Pelčák a Partner Architekti, Brno, Ing. Mária Kazmuková, Magistrát hl. m. Prahy, Ing. Eva Neudertová, specialistka Green Business, Skanska Reality, a. s., Praha, Ing. Jiří Kožušníček, technický náměstek Vodohospodářské společnosti Olomouc, Ing. Štěpán Špoula, krajinářský architekt, IPR HMP, a Ing. Jiří Vítek, projektant a majitel v JV PROJEKT VH s.r.o., Brno a moderoval ji Ing. Vojtěch Bareš, PhD., z ČVUT. Diskutující se zabývali následujícími otázkami: Kde je největší překážka implementace hospodaření s dešťovou vodou? a Co by mohlo být tou správnou motivací kromě zrušení výjimek ze zpoplatnění odvádění srážkových vod do kanalizace? Zamýšleli se také nad tím, proč ani nově revitalizované lokality neřeší hospodaření s dešťovými vodami a modrozelenou infrastrukturu. V závěru se rovněž řešilo, zda pro implementaci hospodaření s dešťovými vodami jsou důležitější koncepční dokumenty nebo pilotní projekty. Zde se diskutující shodli nejméně. Objevily se názory, že nejprve je nutné mít strategie a pak teprve pilotní projekty, aby se nestalo, že pilotní projekt bude špatný a obrátí se proti myšlence, i názory zcela opačné, že pilotní projekty zvyšují porozumění a jsou důležité pro prosazení změn. Zaznělo, i že řadu pilotních projektů lze přenést ze zahraničí. Pak se diskutující shodli, že za dobu přípravy projektu lze vypracovat i koncepci, a zaznělo optimistické zakončení, že je dobře, že jsme přítomni u věci, která se tvoří, a je to věc dobrá.