V únoru letošního roku byl široké veřejnosti představen návrh revize Směrnice o pitné vodě. Evropská komise (EK) tak reaguje na iniciativu evropských občanů, kteří požadují zajistit přístup k hygienicky nezávadné pitné vodě zlepšením její kvality a přístupem k ní tam, kde je to nejvíce potřeba. Tento návrh by měl rovněž usnadnit přechod na oběhové hospodářství, jednotlivým členským státům EU pomoci v efektivnějším hospodaření s vodními zdroji a v zajištění vyšší transparentnosti hospodaření, což by ovlivnilo i postavení spotřebitelů a směřovalo by je k udržitelnějším variantám. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., (SOVAK ČR) podobné kroky vítá.

Ve svém stanovisku SOVAK ČR předkládá návrh na upřesnění terminologie a na úpravu národních systémů jednotlivých členských států v oblasti ukazatelů a veřejně dostupných databází, a vyjadřuje tak svou podporu návrhu EK. Na druhé straně je třeba se vyhnout ukvapeným rozhodnutím tak, aby vodní hospodářství EU bylo schopné se s těmito novými požadavky vyrovnat.

Podrobný komentář

Podle článku 2 je navrženo rozdělení „dodavatelů vody“ do tří skupin; na malé dodavatele vody (s dodávkami min. 10 m³ vody za den), velké dodavatele vody (s dodávkami min. 500 m³ za den nebo pro min. 5 000 obyvatel) a velmi velké dodavatele vody (s dodávkami min. 5 000 m³ za den nebo pro min. 50 000 obyvatel). Požadujeme upravit shodně s rozdělením pro četnost monitorování dle Přílohy II, část B.

V porovnání s ostatními kategoriemi dochází pro velmi velké dodavatele (podle článku 2) v kategorii
nad 10 000 m3 za den (podle Přílohy II, Část B) k příliš vysokému nárůstu rozsahu požadovaných analýz, a to jak v mikrobiologických, tak i chemických parametrů (sledování dle rozsahu podle Přílohy I, Část A a B). Požadujeme pro tuto skupinu raději stanovit počet analýz, který bude vycházet z výsledků rizikové analýzy.

Definice (čl. 2)

Pojem „dodavatel vody“ by měl být nahrazen pojmem „veřejný orgán odpovědný za dodávky vody“.

Hygienická nezávadnost vody (čl. 4, 5, 7 a příloha I)

Návrh přidává řadu parametrů a některé stávající upravuje. Navíc je po členských státech nově vyžadováno, aby proces výroby a distribuce pitné vody byl v celém rozsahu řízen v souladu s postupy pro posouzení a řízení rizik (RA). Tyto změny vycházejí z požadavků občanů na hygienicky nezávadnou vodu a z doporučení Světové zdravotnické organizace. Je třeba upřesnit některé skupiny látek jako PFAS. Pro každou skupinu látek by měly být definovány názvy jednotlivých látek. Stanovený limit by měl představovat celkovou sumu jednotlivých látek.

Přístup založený na rizicích spojených se zdravotní nezávadností vody (čl. 7)

V současné době je při zajišťování kvality vody uplatňován přístup založený na rizicích. Směrnice by měla po členských státech požadovat, aby stanovily úroveň a rozsah odpovědnosti veřejných orgánů za provádění části 7.1 a) b) a c). Například je třeba jasně definovat rozsah posouzení rizik dodávek vody: od místa odběru vody až po její distribuci do domovních rozvodů.

Text směrnice by měl být doplněn tak, že referenčním datem pro vznik posouzení rizika dodávek je datum schválení kompetentními orgány.

Vodní zdroje (čl. 8)

S ohledem na dopady změn klimatu by mělo posouzení rizik vodních zdrojů užívaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě rovněž zahrnovat i její dostatek v množství pokrývající potřeby.

Podle části 8.3 a) členský stát informuje dodavatele vody o výsledcích monitoringu prováděných na základě rizikové analýzy a na základě těchto výsledků může požadovat po dodavatelích vody dodatečný monitoring nebo úpravu určitých parametrů. Nesouhlasíme s delegací dodatečného monitoringu na dodavatele vody. Případná úprava určitých parametrů by měla probíhat v předem stanoveném a definovaném rozmezí.

Posouzení rizik v oblasti domovních rozvodů (čl. 10)

Bez ohledu na další ustanovení v bodě odůvodnění 12 zásadně nesouhlasíme se zrušením čl. 10: „Zajištění kvality úpravy, vybavení a materiálů“. Taková úprava neodstraní sama o sobě obchodní překážky, uvedené v bodě odůvodnění 12. Kromě toho jsou materiály přicházející do styku s pitnou vodou problémem celého systému od zdroje ke kohoutku (vč. chemikálií používaných při úpravě vody) a není to jen tak problematika domovních rozvodů. V neposlední řadě jsou národní postupy pro schvalování materiálů, vybavení a způsobu úpravy zpětně užitečné pro stávající návrh kontrol pro akrylamid, epichlorhydrin, vinylchlorid (příloha I část B).

Bod 1 (a) by měl zahrnovat kontrolu možných přípojek systémů pitné a užitkové vody a vhodnost implementace nástrojů pro omezení možné kontaminace v případě jejich propojování.

Nápravná opatření a omezení v používání (čl. 12)

Souhlasíme s důvody pro „co nejrychlejší“ řešení kontaminace pitné vody, ale je třeba zdůraznit, že některé druhy znečištění je možné likvidovat jen díky investicím do moderních technologií úpravy vody. Zajištění příslušného projektu ÚV, dodávek, inženýring a výstavba obvykle trvá min. 3–6 let. Tuto skutečnost by měly vzít do úvahy všechny zúčastněné strany tak, aby byly dodrženy nové parametry a jejich limity. Z těchto důvodů by měly být zachovány i výjimky stanovené na základě přísných podmínek.

Přístup (čl. 13)

Článek 13 je plně opodstatněný. V oblasti práva člověka na vodu a její hygienickou úpravu (HRWS) znamená skutečný průlom. Pro členské státy je důležité stanovit konkrétní cíle a měření (například doba provozu veřejných fontánek nebo objem vody na osobu a den) a využít svůj potenciál k rychlé implementaci osvědčených opatření. Je třeba ale stanovit základní princip finančního vyrovnání.

Informovanost veřejnosti (čl. 14 a příloha IV)

Díky novému ustanovení Směrnice o pitné vodě budou služby spojené s poskytováním pitné vody více transparentní, což považujeme za nezbytné. Kromě diskuze o vhodnosti celé řady materiálů uvedených v příloze IV (která by měla zahrnovat i ukazatel cenové dostupnosti) musí členské státy definovat vhodné ukazatele a oblast působnosti, aby byla zajištěna konzistentnost dat jednotlivých dodavatelů; to je základ pro konsensuální výklad a sladění výkladu těchto informací, aby nedocházelo k nedorozumění, nejistotě a nevhodnému srovnávání. Tato poznámka k článku 14 je úzce spojená s našimi komentáři k dále zmíněné příloze I.

Příloha I

Nové uspořádání přílohy I vynechává dřívější část C „parametry ukazatelů“ hliník, amoniak atd. a především senzorické parametry jako je pach, chuť, zákal, tedy vlastnosti, které spotřebitel vnímá v první řadě. Současný návrh ve své příloze IV stanoví, aby dodavatelé poskytovali svá data v jiném rozsahu, než je uvedeno v příloze I. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby byly ve směrnici explicitně uvedeny parametry a jejich limity, které by měly být spotřebitelům poskytnuty nebo objasněny. V případě, že žádné limity nejsou stanoveny, je třeba zajistit důvěru spotřebitelů, což je prvořadým cílem revize.

Příloha I, část A – komentář k jednotlivým parametrům:

• Koliformní bakterie – tento parametr byl doposud zařazen jako indikátorový. Studie WHO doporučuje, aby limitní hodnota pro koliformní bakterie byla vztažena k RA, tedy stejně jako pro parametr počty kolonií při 22 °C byla limitní hodnota „bez abnormálních změn“. Z tohoto důvodu není indikátor koliformních bakterií vhodný jako indikátor fekálních patogenů, lze jej ale použít pro posouzení čistoty a integrity distribučních systémů a potenciální přítomnost biofilmů. K tomuto účelu jsou ale k dispozici lepší indikátory, jako jsou Enterokoky a E. coli. Bylo navrženo, aby bylo možné jako indikátor dezinfekce používat parametr koliformní bakterie. Analýza sumy koliformních bakterií je však mnohem pomalejší a méně spolehlivá než přímé měření dezinfekčního činidla, proto jsme zásadně proti zařazení tohoto parametru do seznamu.
• Zákal – limitní koncentrace dle přílohy I, část A se liší od limitní koncentrace v příloze II, část A. Nesouhlasíme, aby parametr zákal patřil mezi mikrobiologické parametry. Pokud by měl mít nějaký rychle měřitelný parametr vazbu na mikrobiologický monitoring, navrhujeme na odtoku z úpravny vody (jen pro povrchovou vodu) kontinuální sledování počtu částic definované velikosti. Tento parametr mnohem lépe odpovídá přítomnosti organismů Cryptosporidium a Legionella. Toto kontinuální sledování navrhujeme jako doplňující parametr, který definuje účinnost úpravy, zejména filtrace.
• Kolifágy – ze studie WHO vyplývá, že se jedná o parametr, který signalizuje nedostatečnou ochranu zdrojů nebo chybu v procesu úpravy a dezinfekce vody. Proto požadujeme, aby byla k parametru doplněna poznámka „sleduje se na zdroji podzemní vody a na výstupu z úpravny vody“.
• Legionella – požadujeme, aby sledování bylo vztaženo k teplotě vody. Doporučujeme, aby tento parametr byl doplněn poznámkou s odkazem na teplotu vody. Měření Legionelly je navázáno na RA veřejných budov (dle nového článku 10). Z tohoto důvodu požadujeme, aby bylo detailněji specifikováno, pro jaké objekty je členský stát povinen RA zajistit.
• Halogenoctové kyseliny (HAAs) – parametr, který stejně jako THMs vyjadřuje vedlejší produkty chlorace, kde THMs jsou dle dosavadních výzkumů WHO významnější. Ke vzniku HAAs dochází při nižším pH. Proto navrhujeme, aby k parametru byla připojena poznámka: „sleduje se při pH ˂ 7 a pouze tam, kde se k dezinfekci používají sloučeniny chloru“.

Ing. Oldřich Vlasák
ředitel SOVAK ČR

Za technickou správnost odpovídá: Ing. Ondřej Beneš, Ing. Radka Hušková, Ing. Filip Wanner