Vodní hospodářství (cyklus „malé“ i „velké“ vody) je nedílnou součástí dlouhodobých úvah o udržitelnosti rozvoje České republiky. Proto pozornost vodohospodářů přitáhla i snaha nastínit rámec plánovaných cílů a opatření v této oblasti, který vznikl pod názvem „Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR“. Z pohledu návazné aplikace je důležité konstatování usnesení vlády ČR, které doprovází schválení materiálu dne 19. 4. 2017 pod č.j. 367/17, které zní: „Členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů vycházet při zpracování a aktualizaci strategických dokumentů ze Strategického rámce Česká republika 2030 a z Metodiky přípravy veřejných strategií dle usnesení vlády ze dne 2. května 2013 č. 318 a ve spolupráci s Úřadem vlády zajišťovat soulad resortních strategických dokumentů a programů s cíli Strategického rámce Česká republika 2030“. Je tedy zřejmé, že návrhy dalších zákonných a podzákonných předpisů musí respektovat principy, obsažené v materiálu.

SOVAK ČR uplatnil k původnímu materiálu řadu připomínek, které byly předkladatelem zapracovány (shrnutí je k dispozici na http://www.sovak.cz/clanky/pripominky-sovak-cr-k-dokumentu-draft-strategickeho-dokumentu-ceska-republika-2030). Aktuálně materiál pracuje s relevantními statěmi pro oblast vodovodů a kanalizací zejména pod kapitolou 223 a 236. Kapitola 223 jasně svědčí pro nutnost recyklace a znovuvyužívání vod v určeném právním rámci, který doposud na úrovni Evropské unie i české národní úrovni chybí, a to přes hlasité apely ze strany odborníků a oborových sdružení vč. SOVAK ČR.

Zásadnější je ovšem požadavek kapitoly 236, který se věnuje nutnosti dosažení vyšší kvality vypouštěných vyčištěných odpadních vod, dosažení udržitelnosti při návrhu, realizaci a provozu vodohospodářské infrastruktury a i dlouho očekávanému rozhodnutí podpory výstavby nových vodních nádrží „…zvýšení kvality vypouštěné vyčištěné vody do vodních toků tak, aby zajistila trvalou možnost života vodní fauny a flóry v přirozeném prostředí (více viz Odolné ekosystémy). Dalším podpůrným krokem je zlepšování technických parametrů vodohospodářské infrastruktury, zejména zvýšení hydraulické účinnosti distribučních systémů pitných vod a jejich systematická obnova zajišťující dlouhodobou udržitelnost a v minimální nutné míře též výstavba nových víceúčelových vodních nádrží“. 

Je tedy zřejmé, že obor „malé vody“ čeká další tlak na zvyšování účinnosti čištění odpadních vod a zvyšování účinnosti vodovodních systémů, kde se za posledních deset let podařilo dosáhnout velkých úspěchů. Dále je chvályhodné, že materiál ve své finální podobě podporuje i záměr výstavby vodních nádrží, ačkoli uvedených jako „víceúčelové“. Právě SOVAK ČR dlouhodobě apeluje na podporu rozšíření počtu bodů retence povrchových vod a ochranu stávajících povrchových zdrojů právě s ohledem na probíhající klimatické změny a je dobře, že podpora záměrů bude nyní respektována ve strategiích klíčových resortů – Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.

Dokument Strategický rámec Česká republika 2030 je k dispozici zde.

Ondřej Beneš, Filip Wanner
SOVAK ČR