Konference Vodárenská infrastruktura a její financování konané dne 3. 5. 2022 v Praze se zúčastnilo více jak 130 účastníků, a to osobně nebo online formou. Mediálním partnerem byl časopis Sovak.

Konference, kterou pořádala VIDA konference, se věnovala otázkám souvisejícím s provozem a financováním vodohospodářské infrastruktury. Jedním z leitmotivů přednášek byla nutnost vypořádání se s atomizací vodohospodářského oboru.

Moderace konference se ujal RNDr. Pavel Policar MSc., předseda představenstva Vodovodů a kanalizací Havlíčkův Brod, a. s. Prvním řečníkem byl náměstek ministra pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí ČR Ing. Jan Kříž, který představil dotační možnosti pro  financování vodárenské infrastruktury a upozornil také na data z posledního zpracovaného reportingu za rok 2018 ke směrnici o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS), kdy z celkem 648 aglomerací posuzovaných aglomerací byl zjištěn nesoulad s čl. 3 u 425 aglomerací. Po vyřešení zůstává stále ještě problém u 186 aglomerací. Podrobněji se náměstek věnoval OP ŽP 2014–2020, k jehož dosaženým výsledkům patří 77,5 km revitalizovaných vodních toků, 2 016 km vybudovaných kanalizací, 485 km vybudovaných vodovodů, 174 ks nově vybudovaných ČOV a 72 ks intenzifikovaných ČOV. Ing. Jan Kříž zdůraznil, že je třeba deatomizovat strukturu, menší obce mívají problém s udržitelností dotací. Pokud existuje 2 500 vodárenských subjektů, nelze je také účinně regulovat.

Vedoucí oddělení monitoringu vodohospodářské infrastruktury Ing. Gabriela Baštářová, Státní fond životního prostředí ČR, se zaměřila na udržitelnost a obnovu vodohospodářské infrastruktury (VHI) v kontextu OPŽP 2021+. Uvedla, že se přistoupilo ke zjednodušení administrativního řízení pro menší celky, tak aby nedocházelo k prodlevám. Předpokladem podmínek udržitelnosti VH projektů v OPŽP 2021+ přitom je, aby se při tvorbě prostředků na obnovu VHI vycházelo ze zásady „znečišťovatel platí“, se zohledněním sociální únosnosti ceny pro vodné a stočné. Sjednoceny by tak měly být podmínky regulace v oboru VaK při tvorbě prostředků obnovy a rovněž je cílem dosažení částečné samofinancovatelnosti VHI. Důležité je sdílení zkušeností „best practise“ v oblasti provozování a také sdružování do větších celků. 

Vedoucí oddělení analytického a benchmarkingu odboru dozoru a regulace vodárenství Ministerstva zemědělství ČR Ing. Želmíra Macková MBA přednesla prezentaci  ohledně použití benchmarkingu jako nástroje pro regulaci oboru VaK. Záměrem přitom je dosáhnout samofinancovatelnosti infrastruktury, zabezpečit rovnováhu mezi cenou za služby a náklady na poskytování služeb, zajistit dostatečnou úroveň kvality služeb, zajistit ochranu životního prostředí a minimalizaci dopadů na něj a zvýšit transparentnost informací všech zúčastněných stran v sektoru. Na inovovanou webovou prezentaci dat z benchmarkingu se lze podívat zde.

Ing. Marie Janečková, vedoucí oddělení Legislativa, analýzy a správní řízení odboru Cenová politika Ministerstva financí ČR. Shrnuty byly důvody k revizi v roce 2021. Hlavní body revize cenové regulace jsou zavedení pětiletého regulačního rámce, úprava definice oprávněných a neoprávněných nákladů, zavedení vyrovnávacích kalkulací a povinnosti vyrovnání, úprava kalkulačního vzorce pro výpočet zisku a zavedení povinnosti zasílat kalkulace ceny Ministerstvu financí. Podrobněji byly specifikovány zkušenosti s odevzdáváním kalkulací v roce 2021 a 2022. Nejčastějšími nedostatky plánových kalkulací byly neznalosti povinnosti sestavovat kalkulace ceny vody, či povinnosti tvorby PFO a také nesestavování kalkulací v případě, kdy obec nevybírá vodné a stočné. Problémem bylo i zasílání ve formátu PDF. Ing. Marie Janečková doporučila také sekci na webových stránkách Ministerstva financí Cenová regulace v oboru VaK.

Odborná asistentka Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková, Ph.D., Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., prezentovala, jakou problematiku je třeba ve vodohospodářství řešit, sucho a nadregionální spolupráci ve věci zajištění dodávek vody. SOVAK ČR zajistil v roce 2020 zpracování materiálu shrnující veškeré projekty v oboru VaK pro pitnou vodu v letech 2021–2030 se zaměřením na zmírnění dopadů sucha a propojení vodárenských soustav. Zmapovány byly investiční projekty, 257 projektů za 28 miliard v následujících 10 letech pro oblast pitné vody. Obsaženy byly jak projekty v prvotní fázi přípravy, např zpracování studie, tak projekty s vydaným stavebním povolením, či územním rozhodnutím, na ohlášení. Z hlediska typu projektů se jednalo o nové výstavby, rekonstrukce, i kombinace. Důležité je, že vodohospodářský obor musí reflektovat novou situaci a přinést nový pohled na zajištění bezpečnosti dodávek vody a odvod a čištění vod odpadních, tedy propojování vodárenských soustav, ochrany vodních zdrojů, fyzické i kybernetické bezpečnosti a posílení kapacity náhradního zásobování. SOVAK ČR za poslední dva roky vnímá změnu přístupu ministerstev při společném řešení cenové regulace a  strategických otázek vodohospodářského sektoru.

Na konferenci byly představeny i zajímavá využití moderních technologií, tzv. smart meteringu, výhody a úskalí vlastnictví a provozování infrastruktury pro samosprávy a také praktické příklady financování – investiční strategie pro vodárenskou infrastrukturu v Moravskoslezském kraji a zkušenosti s vlastnictvím a provozem infrastruktury ve Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice.

Konference prokázala, že téma financování vodárenské infrastruktury si zaslouží pozornost a je vhodné jeho úskalí a trendy prodiskutovat na širším fóru, kde se potkávají jako zástupci státních institucí, vodárenských společností i obcí.

Úplné znění článku naleznete v některém z příštích čísel časopisu Sovak.

Ing. Ivana Weinzettlová Jungová

SOVAK ČR