Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany
V současné době komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany pracuje pod vedením Bc. Davida Kadeřábka a má 15 členů.
Komise ekonomická
Ekonomická komise zahájila činnost jako první z komisí, a to již v roce 1990 pod vedením předsedy Ing. Pavla Peroutky. Zakládajících sedm členů byli ekonomičtí náměstci státních podniků. Hlavním cílem komise byla příprava oboru na začínající transformaci ekonomiky, tj. přechod z plánovaného hospodářství do tržních podmínek a následně příprava na chystaný proces privatizace v oboru. Postupem doby se zaměření komise měnilo. Následovalo období legislativních změn v oboru (novela zákona o vodách a zákon o vodovodech a kanalizacích) s vážným dopadem do cenové politiky vodárenských společností. Komise byla hlavním prostředníkem při vyjednáváních s Ministerstvem financí o zmírnění dopadů na odběratele i podmínkách pro dotační politiku státu v oboru vodovodů a kanalizací. Později se činnost ekonomické komise soustředila např. na připomínkování návrhů finančních nástrojů (finanční model a vyrovnávací nástroj) pro žadatele finančních prostředků z Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Nemalou pozornost zaujímala i příprava analýz cenotvorby pro obor, jako součást regulačních nástrojů v oboru. V současné době se činnost ekonomické komise soustředí především na připomínkování návrhů Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací, kde analyzuje dopad jednotlivých návrhů na konečné odběratele a samotný obor vodovodů a kanalizací. Dále úzce spolupracuje s příslušnými odbory na Ministerstvu zemědělství především při tvorbě pravidel tvorby a čerpání Plánu financování obnovy a jeho promítnutí do kalkulace cen pro vodné a stočné, benchmarkingu a stabilizaci prostředí pro všechny subjekty na trhu vodohospodářských služeb. V neposlední řadě spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na projektech souvisejících s čerpáním evropských dotací pro oblast vodohospodářské infrastruktury a s Ministerstvem financí v oblasti regulace cen pro vodné a stočné.
V současné době ekonomická komise pracuje pod vedením Ing. Stanislava Váni a má 23 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Za velmi významný úspěch ekonomické komise SOVAK považuji tyto dvě skutečnosti. Za prvé se podařilo po několikaleté diskuzí s MF a MZe zahrnout do výpočtu přiměřeného zisku u smíšených společností i část prostředků, které u těchto společností chybí do naplnění aktuálního Plánu financování obnovy (PFO). Je třeba si uvědomit, že smíšené společnosti mají velmi omezenou možnost generovat prostředky na financování obnovy dle PFO ve srovnání s ostatními provozními modely. Za druhé se nám podařilo rozproudit diskuzi s MF o využití dvousložkové formy ceny pro vodné a stočné pro naplňování požadavků PFO a spravedlivější rozdělení fixních nákladů mezi jednotlivé spotřebitele. V minulých letech došlo k navýšení maximálního procenta přidělení tržeb do pevné složky, a to na 30 % u vody předané a převzaté, diskuze pokračuje i ohledně vodného a stočného, kde je nyní 15 %.
Ing. Stanislav Váňa
Komise GIS
Prvním předsedou komise GIS v roce 1997 se stal Ing. Zdeněk Šimoník, kterého na pozici předsedy vystřídal v roce 2015 Mgr. Ivan Bayer. Zaměření činnosti komise se v průběhu času vyvíjelo podle potřeb vodárenských společností v oblasti budování a provozování geografických informačních systémů, které od devadesátých let postupně vytvářely prostředí pro moderní vedení dokumentace o poloze provozovaných sítí vodárenské infrastruktury. V počátečním období činnosti komise byl společným úsilím členů komise vytvořen vzorový návrh datového modelu pro vodovodní a kanalizační síť. Tento návrh měl posloužit menším členům SOVAK ČR jako případné vodítko pro zpracování vlastních projektů GIS a jejich následnou realizaci s dodavateli GIS technologií. Dále následovala fáze hledání inspirace u rozvinutých GIS projektů v zahraničí. Pod hlavičkou SOVAK ČR se podařilo zorganizovat několik návštěv vodárenských společností v Evropě, kde členové komise dostali příležitost vidět, jak mohou být provozovány GIS systémy, jejichž budování bylo započato o něco dříve než u nás v České republice. Poté v činnosti komise následovalo období, v němž se komise zaměřila na pořádání seminářů pro vodárenskou veřejnost. Snahou bylo na nich prezentovat zajímavé projekty a zkušenosti členů komise zájemcům z řad ostatních vodárenských společností. Tyto vlastní přednášky bývaly doplněny o prezentace z tematicky podobných oblastí jiných oborů anebo z oblastí jinak souvisejících s GIS ve vodárenství. Nyní se komise na svých jednáních věnuje tématům, která vycházejí z vybudovaných GIS systémů, a hledají se další možnosti uplatnění nashromážděných dat k jiným účelům, než jen k dokumentaci polohy provozovaných sítí. Prvním takovým tématem byla automatizace vyjadřovací služby ve vodárenských společnostech. K této problematice byl v časopise Sovak publikován článek a následně byl pro zájemce uspořádán dne 10. 10. 2018 specializovaný seminář. V současné době komise nově otevírá téma podpory GIS a vzájemné synchronizace dat se systémy pro hydromatematické modelování sítí.
V současné době komise GIS pracuje pod vedením Mgr. Ivana Bayera, má 20 členů a schází se na jednáních třikrát do roka.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Cením si skutečnosti, že se společným úsilím členů komise podařilo zpracovat téma automatizace vyjadřovací služby a k tomuto tématu uspořádat seminář s hojnou účastí zájemců.
Mgr. Ivan Bayer
Komise laboratoří
První předsedkyní komise laboratoří byla v roce 1991 Ing. Marie Pištěková, v roce 1997 ji na této pozici vystřídala Mgr. Alena Čapková a od roku 1998 je předsedkyní Ing. Radka Hušková. Komise se zaměřuje na aktivní připomínkování a následné zavádění nové legislativy pro oblast monitoringu kvality vod do praxe vodohospodářských (VH) laboratoří. Stejný proces probíhá i při přípravě a realizaci nových norem, které se dotýkají činnosti VH laboratoří. Dále se komise zaměřuje na požadavky a procesy akreditace VH zkušebních laboratoří Českým institutem pro akreditaci, o.p.s., předáváním zkušeností s analytickými přístroji a postupy analýz včetně nezbytných doprovodných činností VH laboratoří. Z jednání komise jsou formulovány výstupy jako podklad pro následné stanovisko SOVAK ČR. Komise se aktivně podílí na přípravě a realizaci Národního akčního plánu za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů v České republice.
V současné době komise laboratoří pracuje pod vedením Ing. Radky Huškové a má 17 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Odpověď se netýká ani tak praxe laboratoří, jako aktivního zapojení všech členů komise. Jedna kolegyně se zpočátku neúčastnila jednání komise, omlouvala se. Když bylo jednání komise uspořádáno v místě jejího působení, přizvala jsem ji, aby se alespoň přišla podívat, jak jednání komise probíhá. Z jednání si odnesla to, že komise opravdu není ztrátou času, jak se původně domnívala, ale že se projednávají odborná témata, která jsou i jí blízká. A od té doby se pravidelně komise velmi ráda účastní.
Ing. Radka Hušková
Komise metrologie
Komise metrologie vznikla v roce 2010. Podílí se na přípravě novel zákona, vyhlášek a při zpracování metodických pokynů v oblasti metrologie a zpracování stanovisek k odborné problematice.
V současné době komise metrologie pracuje pod vedením Ing. Petra Sýkory a má 17 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Komise vydala příručku Měření srážek v systémech městského odvodnění a podílí se v roli oponenta na mnoha úkolech programu rozvoje metrologie ČR.
Ing. Petr Sýkora, Ph.D.
Komise právní
Komise právní započala aktivní činnost v roce 1991. Její první předseda JUDr. Bohumil Růna soustředil tým odborníků k řešení základních legislativních norem pro obor vodovodů a kanalizací i pro plánovanou transformaci oboru. Právní komise se v roce 1998 dokonce ujala zpracování paragrafového znění návrhu zákona s cílem uspíšit jeho přijetí. Schválením zákona o vodovodech a kanalizacích v roce 2001 byl završen dlouholetý boj o prosazení tohoto historicky nového zákona, ale pro mnohé vodaře bylo jeho výsledné znění zklamáním a nenaplněním daných cílů zákona ve prospěch změn celého oboru. Po schválení základní legislativy pro obor se činnost právní komise soustředila na pomoc členům SOVAK ČR při zavádění nové legislativy do praxe. Byly zpracovány vzorové dokumenty smluv mezi vlastníky a provozovateli či vzorové smlouvy mezi dodavateli a odběrateli. Pod vedením JUDr. Josefa Nepovíma komise navázala kontakty s Asociací vodárenských spoločností na Slovensku a spolupracovala při přípravě tamního zákona o vodovodech a kanalizacích. Právní komise se významně podílela na novelizaci vodního zákona, novelizaci zákona o vodovodech a kanalizacích i novelizaci stavebního zákona. Její členové spolupracovali s Ministerstvem zemědělství ve výkladových komisích k zákonům a zabývají se aplikací nových legislativních předpisů do praxe. Pod vedením JUDr. Ludmily Žaludové se právní komise stala důležitým poradenským orgánem pro členy SOVAK ČR, přičemž intenzivně pracovala i ve výkladových komisích ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Členové právní komise také připravili a vydali v nakladatelství C. H. Beck v roce 2015 „Zákon o vodovodech a kanalizacích. Komentář“. Od roku 2017 je SOVAK ČR členem Hospodářské komory ČR, která je oficiálním připomínkovým místem v legislativním procesu. Z tohoto důvodu se činnost právní komise pod vedením Mgr. Radky Němcové zaměřila na připomínkování rozsáhlé agendy právních předpisů týkajících se alespoň okrajově vodárenství. Vedle toho zajišťovala rozsáhlé právní poradenství pro členy SOVAK ČR.
V současné době právní komise pracuje pod vedením Mgr. Barbory Veselé a má 19 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Za dobu mého působení v právní komisi, což je s přestávkou už deset let, si myslím, že je úspěchem, že se SOVAK ČR prostřednictvím Hospodářské komory ČR stal oficiálním připomínkovým místem a tudíž máme možnost ovlivnit úpravy zákonů v oblastech, které se dotýkají vodárenství. Také jako pozitivní vidím, že je SOVAK ČR více vidět v rámci svého veřejného vystupování a osvěty veřejnosti ohledně vodárenství. Pokud jde o samostatnou právní komisi a její činnost, tak jistě vyzdvihnout neustálou celostátní spolupráci členů komise na sjednocování právních výkladů zákona o vodovodech a kanalizacích a dále vzdělávací činnost komise ohledně vodárenských předpisů. Jediný úspěch asi není možné určit, spíše se jedná o rozsáhlou činnost, která není moc vidět, protože ne vždy se požadavky odborné veřejnosti potkávají se záměry ministerstev.
Mgr. Barbora Veselá
Komise pro čistírny odpadních vod
Komise pro čistírny odpadních vod vznikla z iniciativy vedoucích čistíren odpadních vod státních podniků již v roce 1990 a až do roku 2018 ji vedl Vratislav Propílek, kdy ho na pozici předsedy vystřídal Ing. Václav Hošek. Hlavním cílem komise bylo získávání informací o nových technologiích na čištění odpadních vod, dodavatelů nových technologií a výměna provozních zkušeností jednotlivých provozovatelů. Postupem doby se komise zabývala i procesem připomínkování legislativy týkající se oboru VaK a oblasti činnosti komise. Jednalo se o zákon o vodách, zákon o vodovodech a kanalizacích, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o požadavcích na kvalitu vod vypouštěných do vod povrchových, zákon o odpadech apod. Součástí práce komise je i vzájemná výměna provozních zkušeností mezi členy komise – jako příklad lze uvést způsob provozování vyhnívacích nádrží či údržba a výměna aeračních elementů. Komise navázala úzkou spolupráci s Asociací čistírenských expertů ČR, která na jednání komise přináší potřebné informace o novinkách v oblasti čistírenských technologií, nových výrobků a chemikálií. Hlavním výstupem činnosti komise jsou pořádané odborné semináře jak pro členy komise, tak i pro odbornou veřejnost.
V současné době komise pro čistírny odpadních vod pracuje pod vedením Ing. Václava Hoška a má 20 členů, většinou se jedná o vedoucí provozu či technology ČOV, zastoupeni jsou provozovatelé ČOV z celé republiky.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Jedná se jednoznačně o výměnu konkrétních provozních zkušeností. Tyto zkušenosti jsou publikovány pouze výjimečně a není tak vždy jednoduché se k nim dostat. Na platformě komise je možné otevřeně diskutovat a prezentovat své provozní zkušenosti. Způsob provozování jednotlivých technologií pak mohou členové komise na jimi provozovaných ČOV případně upravit. Sám jsem byl překvapený, že míchání vyhnívacích nádrží pomocí bioplynu je poměrně komplikovaný proces, který má jasně dané postupy – toto se v literatuře dočtete pouze obtížně, naopak při jednání komise lze tuto informaci získat a okamžitě aplikovat na příslušné ČOV.
Ing. Václav Hošek
Komise pro oblast energií
Komise pro oblast energií vznikla z důvodů předávání si informací v rámci velmi se měnící legislativy. Prvním předsedou komise byl od roku 2005 Ing. Pavel Jelínek, v roce 2008 se jím stal Ing. Jiří Koranda a v roce 2019 Ing. František Střída. Komise se zabývá problematikou nové legislativy v oblasti energetiky, vyhrazených technických zařízení elektro a zvláště obnovitelných zdrojů provozovaných na ČOV (kogenerační jednotky KGJ) a na dalších objektech (malé vodní elektrárny MVE). Hlavním důvodem vzniku komise bylo ujednotit postup členů SOVAK ČR u problematických zákonných norem a snažší vyjednání jednotného přístupu členů spolku a státních úřadů na úrovni SOVAK ČR než jednotlivých společností na okresní úrovni. Mezi nejdůležitější byla problematika řešení technologické vlastní spotřeby (TVS) na obnovitelných zdrojích se SEI a jednotný právní postup při zahájení státních kontrol této problematiky. Neméně důležitým bylo též řešení hlášení daní z BIOplynu. Do budoucna se předpokládá řešení množství podpory obnovitelných zdrojů (překompenzace). Komise se podílí na připomínkách novel zákonů např. délka podpory MVE z 15 na 30 let u MVE uvedených do provozu před rokem 2006, připuštění možnosti výroby biometanu z kalového plynu. Chceme spolupracovat ERÚ na novém způsobu rozdělení nákladů distribučních společností podle rezervovaného výkonu (jističe), v současnosti podle množství odebrané elektrické energie. Dalším problémem k řešení bude ukončení podpor výroby elektřiny z OZE po 15 letech čerpání a zastavení či provoz stávajících KGJ bez podpor, případně nová legislativa a podpora pro rekonstruované nebo nové KGJ na ČOV. Do této problematiky též vstoupí případná energetická náročnost sušení kalů, a tím i použití kalového a zemního plynu na ČOV.
V současné době komise pro oblast energií pracuje pod vedením Ing. Františky Střídy a má 22 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Za mě to jednoznačně byla věc stanovení technologické vlastní potřeby (TVS) při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Inspektoráty Státní energetické inspekce začaly kontrolovat všechny OZE a ukládat pokuty vodárenským společnostem, avšak v každém kraji jinak a navíc na základě nejasného výkladu legislativy. Na komisi jsme se domluvili na společném postupu a proti pokutám jsme se začali odvolávat, některé společnosti i soudit. Nakonec byl výsledek naší obrany takový, že všechny pokuty byly zrušeny.
Ing. František Střída, Ph.D.
Komise pro rozvoj lidských zdrojů
V současné době právní komise pracuje pod vedením Mgr. Lenka Štíbrová, MBA, a má 10 členů.
Komise pro technickou normalizaci
Prvním předsedou komise pro technickou normalizaci byl od roku 1993 Ing. Jaroslav Holík, v roce 2000 se předsedkyní stala Ing. Lenka Fremrová. Komise se zabývá především zaváděním technických norem EN a ISO do soustavy ČSN překladem a spolupracuje při přípravě dalších norem ČSN a TNV. Členové komise mají také možnost připomínkovat návrhy připravovaných evropských a mezinárodních norem. Předsedkyně připravuje od roku 2018 měsíční přehled o aktuálně vydaných normách, který je zveřejňován na webových stránkách spolku v rubrice Normy a řádní členové jsou tak průběžně informováni o novinkách v této oblasti. Stejně tak vychází přehledový článek o normách i jednou za čas v časopise Sovak. Členové komise reagují na aktuální potřeby oboru vodovodů a kanalizací. V roce 2018 byly například prověřeny starší národní normy ČSN a z prověrky norem vyplynulo, že v nejbližší době bude potřeba zpracovat revize norem ČSN 75 5401:2007 Navrhování vodovodního potrubí, ČSN 75 6415:2001 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod a ČSN 75 6101:2012 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
V současné době komise pracuje pod vedením Ing. Lenky Fremrové a má 10 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
V letošním roce se po řadě jednání podařilo dokončit normu ČSN 75 6262 Odlehčovací komory, jejíž zpracování začalo už v roce 2012. Tato norma byla vydána 1. 12. 2019.
Ing. Lenka Fremrová
Komise pro úpravnu vody
Prvním předsedou komise pro úpravnu vody byl od roku 1992 Ing. František Pácalt, v roce 2002 se předsedou stal Ing. Oldřich Doležal a v roce 2008 Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D. Komise spolupracuje ohledně legislativy v oblasti kvality pitné vody, technologických a bezpečnostních auditů, sdílí poznatky z nových technologických řešení pro úpravu pitné vody. Jednání komise probíhají za účasti pravidelných hostů z ostatních vodárenských společností, významných firem z vodárenského oboru a dalších institucí (VÚV TGM, VŠCHT, ...). Komise se schází dvakrát ročně a jednání jsou spojena s exkurzí na zajímavé úpravny vody, nebo vodojemy, případně jsou spojena s významnými konferencemi. Nejvýznamnějšími tématy řešenými v rámci komise bylo zajištění kvality vody na vodojemech a řešení problematiky pesticidních látek. V současnosti je nosným tématem zavádění rizikové analýzy vodovodních systémů do praxe. Řešení rizik zjištěných touto analýzou je významným krokem k dalšímu vylepšení kvality dodávané vody a hlavně jistoty, že je v potřebné kvalitě dodávána spotřebiteli trvale.
V současné době komise pro úpravnu vody pracuje pod vedením Ing. Tomáše Hlouška a má 21 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
V současnosti je nosným tématem zavádění rizikové analýzy vodovodních systémů do praxe. Řešení rizik zjištěných touto analýzou je významným krokem k dalšímu vylepšení kvality dodávané vody a hlavně jistoty, že je v potřebné kvalitě dodávána spotřebiteli trvale.
Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D.
Komise pro vlastníky infrastrukturního majetku
Komise pro vlastníky infrastrukturního majetku – už v roce 1999 zazněly hlasy osmi vlastnických společností – členů SOVAK ČR s žádostí o ustavení komise vlastníků. Po přijetí zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v roce 2000 se vlastnické společnosti motivované daným rozdělením povinností mezi vlastníky a provozovatele rozhodly pro zaregistrování samostatného sdružení vlastníků. Tento signál byl výchozím bodem pro jednání o schválení komise pro vlastníky infrastrukturního majetku v rámci SOVAK ČR. Jejím prvním předsedou byl Ing. Karel Charvát. Komise vlastníků se stala důležitým článkem činnosti SOVAK ČR. Následující předseda komise Ing. František Pácalt se stal členem představenstva SOVAK ČR a přijatá změna stanov určila i pravidla pro stanovení výše příspěvku členů – vlastníků dle počtu zásobených obyvatel. Od roku 2003 do roku 2008 pozici předsedy komise zastával JUDr. Čestmír Šproch a v roce 2008 ji převzal její současný předseda Ing. Milan Míka. Komise vlastníků soustředila svou činnost především na sjednocení stanovisek jednotlivých vlastnických společností k prosazování svých zájmů v legislativním procesu. Mezi nejdůležitější témata, která v posledních deseti letech rezonovala mezi vlastníky infrastrukturního majetku, patřily novelizace zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky k němu a také uvádění v život desetiletého Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací (PFO). Uvedené problematiky byly důkladně projednávány na jednáních komise a výstupy z nich sloužily představenstvu SOVAK ČR jako podklady k rozhodování a formulování stanovisek za obor vodovodů a kanalizací. Dále se komise aktivně angažovala při jednáních o náhradách vlastníkům pozemků dotčených stavbami vodovodů a kanalizací, stejně jako finančními nástroji OPŽP a jejich dopady na vlastníky vodohospodářského majetku a regulací oboru vodovodů a kanalizací.
V současné době komise pro vlastníky infrastrukturního majetku pracuje pod vedením Ing. Milana Míky a má 17 členů.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
Z pohledu naší komise považuji za významné, že se postupem času stali vlastníci infrastruktury vodovodů a kanalizací důležitou součástí připomínkovacího procesu v legislativě oboru. Ve strukturách vlastnických společností je možné dnes již nalézt velké množství odborníků, kteří jsou zdatnými partnery k diskusím v rámci oboru i se zástupci státní správy a ministerstev. Jako předseda komise pro vlastníky infrastrukturního majetku zastupuji SOVAK ČR v pracovní skupině Vodárenství při Hospodářské komoře ČR, která diskutuje širokou problematiku oboru a formuluje stanoviska pro jednání Výboru pro koordinaci regulace oboru VaK, jsem také za SOVAK ČR zástupce v komisi pro výběr technického auditora Ministerstva zemědělství. Vyvážený pohled na problematiku oboru a na dopady legislativních změn je pro stabilní fungování našeho oboru dle mého názoru velice důležitý.
Ing. Milan Míka
Komise provozu kanalizací
Komise provozu kanalizací vznikla v roce 2011, zakládajícím prvním předsedou komise byl Ing. Ludvík Nesnídal z Vodárny Plzeň, v roce 2012 se předsedkyní stala Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D., z VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. Náplní komise je zejména spolupráce při zpracování právních a technických předpisů v oblasti kanalizací, podpora při implementaci předpisů do provozní kanalizační praxe, vytváření odborných stanovisek a poradenství k problematice kanalizačního provozu a sdílení nových zkušeností spojených s provozováním kanalizací. Komise již v roce 2013 uspořádala odborný seminář na téma, které je nyní v souvislosti se suchem stále aktuálnější, tj. na téma hospodaření se srážkovou vodou. Komise v roce 2018 připravila aktualizované a doplněné vydání Příručky provozovatele stokové sítě.
V současné době komise pracuje pod vedením Ing. Jany Šenkapoulové, Ph.D., a má 10 členů, převažují v ní provozovatelé kanalizací pro veřejnou potřebu, přičemž zastoupeni jsou jak provozovatelé kanalizací krajských měst, tak také provozovatelé malých obecních kanalizací.
Můžete vyzdvihnout jednu věc za doby Vašeho působení v komisi, která se podařila, nebo ji považujete za významnou pro obor vodovodů a kanalizací, či jen zajímavou z Vašeho pohledu?
V oboru kanalizací nabývají na aktuálnosti v důsledku klimatických změn opatření zaměřená na zmírnění následků sucha. Potěšilo mě, že v komisi Provoz kanalizací jsme už v roce 2013 uspořádali odborný seminář na téma hospodaření se srážkovou vodou. Zaznělo tenkrát od cca 70 účastníků mnoho poznatků a námětů z praxe, které by mohly vést ke zlepšení hospodaření se srážkovými vodami nebo které upozornily na nedořešenou právní nebo normativní oporu. Ale původně dobře míněných myšlenek se ujali různí teoretičtí technokraté, kteří nyní vyžadují pomocí výpočtů a nových právních požadavků činnosti finančně zatěžující vlastníky a provozovatele kanalizací, ale pro praxi nemají tyto činnosti skutečné přínosy. Příkladem může být současný trend související s prověřováním funkce odlehčovacích komor na stokových sítích, kdy se v České republice klade stále větší důraz na dodatečné hydraulické výpočty, simulační modelování kanalizačních sítí a toků, na měření objemu a kvality občasně přepadajících vod, apod. Tyto přísné požadavky, mnohdy jdoucí nad rámec národních požadavků většiny zemí Evropské unie, jsou v tuzemsku vznášeny v době, kdy Česká republika nemá dosud ani dostatečně vyřešeno vypouštění trvalého znečištění v některých obcích a v době, kdy v důsledku sucha nejsou paradoxně některé odlehčovací komory v průběhu roku vůbec v činnosti. Existují účinnější opatření, která mohou objektivně více a hospodárněji pomoci životnímu prostředí v éře klimatických změn. Byla bych ráda, kdyby v tuzemské praxi byla v boji se suchem preferována skutečně účinná environmentální opatření.
Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D.
Komise provozu vodovodů
V současné době komise provozu vodovodů pracuje pod vedením Ing. Ladislava Hašky a má 13 členů.