Na titulní stránce je zachycena úpravna vody v pražském Podolí, kde v minulých letech prošla rekonstrukcí původní technologická linka a byly doplněny nové technologické stupně. Aktuální vydání časopisu Sovak přináší články autorů působících v Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) a ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které jsou generálními partnery 20. ročníku konference Provoz a vodovodů a kanalizací 2022.

Historie úpravny vody, rekonstrukci technologických zařízení a výsledkům získaných z poloprovozních zařízení se věnuje článek Zuzany Novákové, Jany Zuzákové, Petra Sýkory, Petra Bureše a Kateřiny Kohoutové Úpravna vody Podolí – současný provoz a poloprovozní zařízení.

Dva projekty v oblasti automatizace a softwarové robotizace podnikových procesů, díky nimž se PVK daří zefektivňovat procesy například v oblasti financí, controlingu, dopravy, logistiky nebo technického útvaru představili Jakub Hejnic, Zbyněk Parkán a Petr Sýkora v článku Robotizace jako pomocník při identifikaci nelegálního vypouštění odpadních vod na stokové síti či při zpracování fakturace.

Přístup společností PVK a PVS k ochraně klimatu popisují v příspěvku Pražská voda – klimatický plán autoři Martin Srb, Markéta Grešíková a Petr Sýkora. V této oblasti postupují obě společnosti jednotně a systematicky plánují adaptační a mitigační opatření.

Možnosti využití BIM (Building Information Modeling) ve vodohospodářské praxi ověřovali v PVK od roku 2017 v rámci projektu, jehož cílem bylo definovat vhodnou platformu pro jeho implementaci v podmínkách této konkrétní společnosti. V roce 2020 byly do BIM zpracovány první objekty. Více přináší článek Petra Sýkory, Jany Purnochové a Jiřího Štrupla Aktuální zkušenosti se zaváděním BIM.

PVS chce do infrastruktury investovat v průměru 4,6 miliardy ročně, říká v rozhovoru s Janem Lhotským Pavel Válek, předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti.

Postup, který zveřejnily PVS a PVK při zveřejňování informací ve formátu otevřených dat, popisují Jiří Štrupl a Ilona Líkařová v článku Implementace vodárenských open dat.

Metody kvantitativní polymerázové řetězové reakce byly v laboratořích PVK zavedeny s cílem dosáhnout rychlejší detekce mikrobiální kontaminace vody. V článku Možnosti využití PCR metod v provozní vodohospodářské laboratoři shrnují zkušenosti s touto metodou Veronika Tomi, Kristýna Časarová a Lenka Vavrušková.

Hospodaření s energiemi na ÚČOV se ve svém příspěvku věnují Petr Mrkos, Jiří Rosický a Pavel Válek. V článku přibližují návrhovou kapacitu Ústřední čistírny odpadních vod Praha (ÚČOV) pro její celkovou modernizaci a rekonstrukci a zvažovaná řešení z pohledu nároků na spotřebu energie.

Náhradní zdroje elektrické energie zajistí v případě vícedenního výpadku zásobování vodou pro 70 % obyvatel Prahy. V článku Náhradní zdroje elektrické energie v síti popisuje Petr Okrouhlický preventivní opatření pro případ blackoutu.

Petr Slezák v článku Virtuální realita v pokročilém vzdělávání – moderní přístupy ve vzdělávání využívané ve skupině Veolia, popisuje konkrétní aplikace i trendy, které mění podobu vzdělávání napříč zeměmi, kde Veolia působí.

V rubrice Z regionů přinášíme informace o aktuálních projektech a aktivitách společností Pražské vodovody a kanalizace, Severočeská voda, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, Ostravské vodárny a kanalizace, ČEVAK, Vodárenská akciová společnost a Jihočeský vodárenský svaz.

Využití řídicích a informačních systémů v terénu prostřednictvím mobilních aplikací se zabývá článek Petra Mrkose. Na konkrétních příkladech ukazuje, jak lze využít funkcionality těchto systémů jako významný zdroj dat, která mohou být do systémů pořizována přímo z terénu a v terénu být naopak využívána.

Ředitel a člen představenstva SOVAK ČR Vilém Žák v rozhovoru přibližuje podmínky další spolupráci mezi sdružením a Státním fondem životního prostředí. SOVAK ČR a SFŽP podepsaly memorandum, ve kterém se přihlásily k prohloubení dosavadní odborné spolupráce.

Přehled obsahu čísla 10/2022 naleznete zde.